Sedím na kraji postele v tichém pokoji. Tak takhle se člověk cítí v pětadvaceti. Zajímalo by mě, jestli se ve sto pětadvaceti budu cítit stejně dobře. A co ve dvě stě pětadvaceti? Zasměji se pro sebe nad tou myšlenkou a zamířím do koupelny.

Podívám se do zrcadla a pročešu si své bílé vlasy kartáčem. Když mi před čtyřmi a půl lety znovu narostly, nevrátila se ani trocha z té jiskřivé šedi. Zblízka