Stála jsem jako přimrazená a zírala na muže, který vypadal úplně stejně jako Soumrak. Krev mi tuhla v žilách, jak se mi vracely vzpomínky.

*„Ještě pár let, Jade, a necháme Stínovou organizaci za sebou,“* šeptal kdysi Soumrak, jeho hlas tichý v temnotě po jedné z misí. *„Budeme žít jako normální lidé. Usadíme se ve městě, které si vybereš.“*

Tehdy jsem se jen usmála a nikdy mu nedala jasnou odpověď