~Pohled Graysona~

„Ne.“

To jediné, dvouslabičné slovo stačilo k tomu, aby z Evelyniny tváře zmizel ten samolibý úsměv. Rty se jí mírně pootevřely a dokonale klenuté obočí se svraštilo. „Ne?“ zopakovala, hlas tichý, ale nevěřícný, jako by nemohla tak docela uvěřit tomu, co slyšela.

„Přidáváš si na seznam problémů selektivní hluchotu?“ zeptal jsem se suchým tónem. Nečekal jsem na její odpověď. „Jedn