~Pohled Avy~

Vydala jsem ze sebe těžký povzdech a opřela si hlavu o studenou kamennou zeď. Oči se mi zavřely a na okamžik jsem se snažila všechno vytěsnit – šepot, pohledy, chaos. Nevěděla jsem, jak dlouho tam sedím, ani jak jsem se vůbec dostala do tohohle tichého kouta. Pamatovala jsem si jen, že jsem utíkala.

Ty pohledy byly všude, vypalovaly se do mě jako plameny, dusivé a nesnesitelné. Všichn