~Pohled Avy~

Ani jsem se nepohnula.

A on nepočítal.

Dál jsme na sebe hleděli, pak jsem udělala roztřesený krok vpřed, hlas se mi chvěl, ale stále v něm znělo zoufalství, když jsem ta slova opakovala znovu, protože možná, když je budu říkat pořád dokola, konečně si dovolí slyšet a uvěřit tomu, co říkám: „Graysone, prosím. Já to neudělala. Znáš mě. Víš, že bych tě takhle nikdy nezradila.“

Zatnul čel