Kapitola 140

Zírala na muže, který ležel v její posteli. Kolem očí měl tmavé kruhy, jako by vůbec nespal, ale přesto vypadal stejně krásně jako vždycky.

Tiše si povzdechla. Bez ohledu na to, jak moc se snaží být tvrdá, i když se snaží dělat, že jí to je jedno, v hloubi duše jí na něm záleží.

Sundala mu ručník z čela a vrátila ho do misky. Lehce ho vyždímala a položila zpět na jeho čelo, přičemž mu