Výraz v tváři Sarah se změnil. Oči se jí zalily slzami, ale přinutila se neplakat a falešně se usmála. „Na ničem jiném nezáleží, dokud mi věříš ty, a ostatní ať si dělají, co chtějí. Nezůstanu tu jen dneska, ale i zítra, pozítří… uvidíme po týdnu. Až přijde čas, pošleme všechny účty za nemocnici Biance! Ne, musíme jí je posílat pěkně zvlášť, každý den jeden! To ji i její mámu určitě dopálí!“

„Mě s