Pohled Ariy

Zajela jsem do druhého patra parkovacího domu. V rohu parkoval obrovský nákladní vůz.

„Ario!“

Zpoza náklaďáku vyběhla May a křičela mé jméno. Ve vteřině, kdy jsem ji uviděla, se ze mě prostě vyvalily slzy. Sevřela jsem ji v tom nejpevnějším objetí.

„Promiň... moc se omlouvám…“ zajíkala jsem se.

Nevěděla jsem, co jiného říct. Ve Smečce Red Stone měla klidný život a já ho úplně zničila.