Pohled Arii

Následujícího dne jsem musela letět zpátky do smečky Red Stone sama.

Teda – ne tak docela sama. Jela se mnou máma. Což byla ironie, protože ona byla tím posledním člověkem, kterého jsem teď chtěla mít kolem sebe.

Nastoupila do tryskáče vedle mě a nemohla přestat básnit o tom, jak je všechno nóbl. V kabině musela osahat každičký povrch. Znovu jsem musela snášet pohledy naší letušky typu