Pohled Ariy

Zůstala jsem naprosto nehybná a zadržela dech.

Nehýbej se, Ario, řekla jsem si. Nehýbej se.

Ta lepkavá, studená věc se na chvíli zastavila na mém stehně, pak pokračovala v cestě vzhůru, dokud nedosáhla mého pasu. Její štíhlé tělo se mi pomalu ovinulo kolem pasu. Pak zasyčela.

Had, pomyslela jsem si.

Při té myšlence mi přejel mráz po zádech.

Kurva. Kurva! Pod mým prostěradlem byl had. A