Mason zvedl obočí a dál ji škádlil: „A?“

Janet se na chvíli odmlčela. Pak, jako by ji jeho slova zranila, zazněla tiše. „A cítím se nejistě.“ Její hlas byl jemný a lehký. Jako by každé slovo, které pronesla, zasáhlo tu nejcitlivější a nejzranitelnější část Masonova srdce.

Mason přimhouřil oči, na chvíli se odmlčel a pak vítězoslavně prohlásil: „Pojď ven. Jsem venku.“

Když to Janet uslyšela, oně