Janet to celé nedávalo smysl, a tak ji ovládal vztek.

V tu chvíli se z místnosti ozval chladný mužský hlas: „O čem bychom si my dva měli povídat?“ Jeho tón byl tak ledový, že zněl naprosto bezcitně.

Na zlomek vteřiny měla pocit, že se musela přeslechnout. Znovu silněji zaťala pěsti a její růžové rty zbělely. Stála tam jako přikovaná, rty se jí nekontrolovatelně třásly. „Pokud ti na mně opravdu nez