Jadie si kousla do rtu, cítila se trapně. Otočila se a spatřila Madelyn na zadním sedadle. Tichým hlasem řekla: „Promiň, Madelyn. Dívala jsem se dnes na tvůj rozvrh a myslela jsem, že máš večerní vyučování, a tak jsem...“

Madelyn neměla chuť se tím teď zabývat. Stejně tak neměla zájem sledovat Jadin výraz. Z nachlazení se jí trochu točila hlava. Se zavřenýma očima odpověděla: „To je v pořádku, je