Kolem sedmé večer vyšel Ethan z nemocnice. Leyton si všiml drobného úsměvu na Ethanově tváři a pomyslel si: ‚Možná si se slečnou Jentovou hezky popovídal. Léky, které bere, nezabírají tak dobře jako její milá slova. No, to je dobře. Třeba mu to pomůže posunout se od minulosti dál.‘

Ethan vytáhl z kapsy nějaké léky proti bolesti a spolkl je. V poslední době bylo chladno a noha ho často bolela.

„Řek