Zach pokračoval v úvahách: „Člověk, kterému jsem stokrát řekl, že je hlupák... Kdy jsem se takhle začal cítit? Je to lítost? Lituji toho?“

Byl skutečně zmatený. Ve svých citech k Madelyn měl ještě méně jasno, i když nechtěl, aby to, co mu patřilo, odešlo. A tak se Zach nespočet nocí kradl do jejího pokoje a toužil ji znovu a znovu vlastnit. Chtěl, aby se Madelyn stala tou Madelyn jako dřív, dívkou