Ke dveřím se přiblížily rychlé kroky, po nichž následovalo rázné zaklepání. „Pane Jardine,“ ozval se hlas z druhé strany.

Zach odvrátil zrak ode dveří k Madelyn a všiml si jejích opuchlých, zarudlých očí a stop po slzách na tváři. Palcem jí slzy jemně setřel. „Musím si něco zařídit, ale brzy se vrátím,“ ujistil ji mírným tónem.

Zach vstal a Madelyn po něm vztekle mrštila polštářem. Ani neucukl. Po