**DOMONIC**

„To si děláš srandu?“ zasyčí Rainier a tělo mu naprosto ztuhne po zprávě, kterou jsem mu právě sdělil, že otčím Draven je měnič.

Sedíme všichni, všech dvanáct, v mém obývacím pokoji, zatímco Draven nahoře spí. Je půl čtvrté ráno a začínám si myslet, že už se nikdy nevyspím.

„Takže ten divoký pach, který s sebou nosila, když sem poprvé přišla – to byl on,“ uzná Grant. „Včera po tom inci