**DOMONIC**

Sleduji Draven, jak zavírá dveře, a přemýšlím, co dělá. Jsem popravdě trochu zklamaný, že mi neběžela chodbou naproti, aby mě přivítala, ale možná si neuvědomuje, že už jsem v domě.

Dva dny. Ještě dva zkurvený dny. To je všechno, co nám zbývá.

Tichounce se kradu chodbou a vklouznu do pokoje zrovna ve chvíli, kdy vychází z koupelny.

„Domonicu!“ Usměje se a kráčí ke mně.

Odložila kalhoty