**DELILAH**

Sedím se zatajeným dechem a v mysli se mi stále dokola přehrávají Quinnova slova. *„Je to má družka.“*

*Družka? Jako v pohádkách o vlkodlacích nebo lvodlacích... zvěrodlacích? Cože?*

Tiše tu sedím a svírám Quinnovu ruku, zatímco mluví s *kýmkoliv*, kdo je na druhé straně telefonu. Celou tu dobu se snažím zpracovat to, co jsem ho právě viděla udělat. Nebo spíš to, co jsem viděla udělat