**BARTLETT**

Křik se odráží schodištěm nahoru přímo k mým uším a já hned vím, o koho jde.

Emily.

*Sakra. Určitě jsem posral tu její pečeni.*

*Do prdele! Vážně?*

„Tuhle myšlenku si udrž, princezno,“ řeknu plynule a ustupuju dozadu tak opatrně, jak to jen jde.

„Co se děje?“ ptá se a sahá po svém oblečení.

„Opovaž se!“ zaprosím. „To je jen Emily. Pravděpodobně ječí kvůli tomu máslu, které jsem vylil