**PAUL**

Od mého pokoje se odchází hůře, než bych si přál. Každý krok je boj, zvláště když zaslechnu zoufalé zakňučení unikající Anastaciiným rtům zpoza zdí mé ložnice.

_Pláče?_

Možná... Koneckonců, utíkala o život ode dne, kdy zemřela její babička, aniž by měla skutečný čas truchlit, takže je možné, že tak činí teď.

Obraz jejího ležení uprostřed mé postele, jak ke mně vzhlíží, jako by hledala něc