**DOMONIC**

"Do prdele," zvrčím, svaly se mi napnou a vyjedou mi tesáky, jak se prudce otočím k hlasu na chodbě. Tohle není náš domov a když mám být k sobě naprosto upřímný, *my* jsme tady vetřelci, ale jistota je jistota, takže když slyším, jak Quinnovi za mnou vyjedou tesáky, moje je hned následují. Zvlášť když zmíněný hlas nenese žádný pach. Ledaže... by tím pachem byly ryby.

"Vtipné..." ozve s