**KENDALL**

„Dobře,“ ustoupím, a můj hlas je v prostoru mezi námi jen pouhým pramínkem zvuku.

„Hodná holka,“ řekne drsně, přičemž ten sval mezi jeho nohama tluče do trenek tak divoce, že musím odvrátit zrak, když mu špička ptáka vykoukne nad gumu. Zvládnu to, ale ne dřív, než si stihnu všimnout, jak je naprosto masivní.

*Dobrý bože, jsem v nebezpečí, že se dopustím rouhání.*

Protože všechno na