**ANASTACIA**

Mlčky jsem poslouchala Paula a jeho přátele, jak mluví o *mně* a *mé* magii, už déle, než jsem ochotná přiznat. Zdálo se, že každý z nich má co říct k tomu, co bychom měli dělat a jak bychom to měli dělat, ale ani jeden z nich se neobtěžoval zeptat mě.

S protočením očí zamířím k baru a naliju si skleničku z drahého výběru toho nejlepšího chlastu. Rum. Zbožňuju ho. Tak moc, že jsem v