**GRYFFIN**

Zbytek dopoledne ubíhá v tichosti. Adelle nepromluvila ani slovo od našeho biblického momentu v kavárně a já jsem si sakra jistý, že jsem červený jako řepa, zatímco se řítíme k domovu. Nedokázal jsem se na ni pořádně podívat od té chvíle ráno, kdy narazila na mé odporné já, jak stříkám na nehygienický trůn kamioňáckého nebe, a začínám si připadat jako pořádnej zasranej lůzr.

Zastavuje