**SANDY**

Celé mé tělo bodá bolestí a do očí se mi tak rychle derou pálivé slzy, že jsem bezmocná je zastavit, když začnou padat. „Cože—“ polknu a spolykám kameny bolesti, které mi uvízly v krku, „—co jsi to říkal?“

Wrenchovy oči jsou teď černé jako smůla, duhovky se zredukovaly na pouhý nepatrný obrys elektrické modři. Pátravě si mě prohlíží, obočí se mu zlobně stahuje k sobě, když svá slova zopa