**SANDY**

„Kdo je to?“ ptám se ho, zatímco mi srdce zčistajasna buší v hrudi nekonečnými možnostmi. Dobrá, možná *ne* nekonečnými a možná *ne* možnými. Spíš bych řekla *nemožnými*, ale nemůžu si pomoct. Pohádky jsou to, co se nám čte v dětství, a pohádky nás často následují až do dospělosti, obzvlášť když nás zasáhne tragédie.

*Kdepak, to ne, Sandy. Žádné doufání v duchy a přání si hovadin, co jso