**WRENCH**

Ztěžka polkne a zlostně ke mně vzhlédne. „Proč?“

S pomalým uchechtnutím jí sáhnu pod obě paže a trhnutím ji zvednu ze židle. Sám se na ni posadím a skrčím prst, čímž ji k sobě lákám. Když se ani nehne, oči zmrazené na drápech mé ruky, zatáhnu je a pak ji popadnu za zápěstí, strhnu si ji na klín a obemknu ruce kolem jejího středu. „Tak a je to. To je mnohem příjemnější, nemyslíš?“ zašept