**JIPSEE**

„Hm,“ zamumlal Koda a pozoroval mě s téměř nepřátelským klidem. „Možná by měla odejít,“ řekl a já můžu upřímně říct, že mi dalo velkou práci udržet kamennou tvář.

„Možná...“ souhlasila jsem, vystrčila bradu, posadila se rovně, poposunula se a začala vstávat.

Domonicovi vylezly oči z důlků, jeho stříbrné duhovky se zavlnily a rozšířily se tak rychle, že jsem vteřinu čekala, že z nich zač