**ANASTACIA**

„Kolik je hodin?“ zeptám se Breesi, když vystoupáme na vrchol jednoho obzvlášť povědomého kopce uprostřed lesa.

Za mými zády si podrážděně odfrkne. „Čas? Je nejvyšší čas se kurva vrátit! Jestli sis nevšimla, točíme se v kruhu, zlato. Tenhle keř tamhle –“ mávne rukou vedle mého boku a ukáže prstem dolů pod kopec, „– ten zkurveně hnusnej vlevo, co vypadá jako škleb klauna? Ten parchant