Pohled Sophie.

Pořádně se na sebe podívám do zrcadla. Obličej mám oteklý, ret roztržený, nos zlomený a pod oběma očima monokly. Bolí mě čelist. Zírám na svůj odraz.

Zatnu ruce v pěst a klouby mě pálí. Tohle není to nejhorší, co mi kdy udělali. Ale čeho je moc, toho je příliš. Nemůžu pořád jen utíkat. Musím se postavit a čelit jim.

Vyhrnu si nemocniční andělíček a prohlédnu si černé modřiny, které