„Bude v pořádku, Harry. Bude to chtít čas, tak doufám, že s ní budeš mít trpělivost,“ říká máma s jemným úsměvem na rtech a já přikyvuji.

„Vždycky, mami, je mi jedno, jak dlouho budu muset čekat. Počkám na ni, ať se děje, co se děje,“ odpovídám jí a ona se při odchodu ke dveřím tiše zasměje.

„Já vím, že ano, synku. Odpočiň si. Sophie se potřebuje vyspat a ty taky,“ řekne, než opustí pokoj a tiše z