Pohled Wild Childa.

Nemůžu si pomoct, ale musím se Soph dotknout. Takže jí velmi jemně přejedu klouby prstů po tváři a tiše se usměju, když si slastně zamručí, než se přesune k mému polštáři a přitiskne si ho k hrudi. Políbím ji na temeno.

„Brzy budu zpátky, rváčko moje. Spi, holčičko, tady jsi v bezpečí. Miluju tě,“ pošeptám, než opustím pokoj a zamířím zpět do hlavní místnosti.

„SCHŮZE!“ zařvu,