Když si mnu oči a opírám se o opěradlo křesla v jeho kanceláři, přijde ke mně Lucky.

„Máš hlad?“ zeptá se, když přistoupí blíž a políbí mě na tvář.

„Jo, podívej, doufám, že ti to nevadí. Udělala jsem pár vlastních hovorů a zítra sem dorazí spousta mužů a žen, aby nám s tím pomohli,“ řeknu a on se na mě podívá s podrážděným výrazem.

„Kolik a odkud je znáš?“ Vidím snad v jeho očích žárlivost?

„Zhrub