Henry Armstrong rozrazil dveře a vešel do pokoje. Ležérním krokem došel k Georgie Clementineové a posadil se vedle ní.

Nakoukl jí přes rameno na hru, kterou hrála, a zeptal se: „To je Sraz hrdinů?“

Georgiin pohled se pomalu přesunul ze hry na jeho tvář. „Proč jsi tu zase?“ Zůstala nehybně sedět.

„Přišel jsem se na tebe podívat, to nesmím?“ dobíral si ji vesele Henry.

„Už je mi mnohem líp a nepo