Ryder nevšímaje si bolavého břicha svižně přešel ke dveřím, aby je otevřel.

Vzhledem k tomu, že očekával Emmanuela, měl dobrou náladu. A proto se usmíval, když dveře otevíral.

Ten úsměv mu však zmrzl na rtech, když uviděl zachmuřenou ženu stojící venku.

"Proč ti to trvalo tak dlouho? Co jsi tam uvnitř celou dobu dělal?"

Abellynin hlas byl chladný jako led.

"Že mi to trvalo? Přišel jsem, hned jak j