„Teto Hannah, připíjím na vaše zdraví!“ Emmanuel nalil další sklenici vína a s úsměvem ji pozvedl k mladé ženě.

Nebyl dobrý ve společenském styku, zvláště na velkých rodinných sešlostech, jako byla tato, ale postupně se zlepšoval a už lidi neoslovoval stroze celým jménem.

„Není třeba. Nepiji!“ Hannah Quillenová se na Emmanuela ani nepodívala a chladně ho odmítla.

V jejích očích nebyl Emmanuel hode