** Pohled Callena **

Najdu Remyho tam, kde jsem věděl, že bude.

Nedaleko v lese, hned za mýtinou, kde jsme se scházeli, abychom byli sami. Sedí na padlém stromě, lokty opřené o kolena, hlavu svěšenou. Mikinu, kterou měl předtím na sobě, má shrnutou kolem paží, jako by ji ve frustraci strhl.

Neotočí se, když se blížím, ale vím, že mě slyší.

„Nech toho,“ řekne, hlas má chraplavý. „Nemám náladu.“