** Pohled Parkera **

„Chci, abys mě teď políbil, Parkere.“

Ta slova mi vyrazí vzduch z plic.

Nepohnu se hned. Nejsem si jistý, jestli můžu. Dívá se na mě nahoru, jako bych byl něco, co chce, a já strávil dny snahou pohřbít, jak strašně moc chci já ji.

„Jsi si jistá?“ zmůžu se na otázku, hlas mám hluboký, chraplavý zdrženlivostí.

Přikývne, rty pootevřené, oči široké, ale klidné. „Nikdy jsem si