** Pohled Paige **

Chvíli se ani jedna z nás nepohne. Vzduch mezi námi těžkne duchy mámina smíchu, tátovy tiché vřelosti, všemi střípky života, které do sebe najednou nezapadají tak jako dřív. Ale pod tím vším je i útěcha. Poppyina ruka v mé. Tichý slib, že čemukoliv, co přijde dál, budeme čelit společně. Že se vlastně nic nezměnilo.

Po chvíli měkce vydechne a opře se v židli. „Víš,“ řekne a hlas