** Z pohledu Paige **

Vzduch kolem nás je tak nehybný, že působí jako zamrzlý, jako by se zastavil svět samotný.

Blonďatý muž klečí na trávě přede mnou, teď v lidské podobě, stále slabě zářící tím měkkým zlato-stříbrným třpytem, který ulpívá na všech Dvojrozených. Vlasy mu padají do čela, když skloní hlavu.

Měla bych se cítit trapně. Nahý cizinec na kolenou přede mnou? Ale místo toho… cítím klid,