** Pohled Poppy **

Stojí, ale nehýbou se. To je to první, čeho si všimnu. Ne chaty, ani toho, jak na ně světlo z verandy vrhá hřejivý zlatavý odstín. Dokonce ani toho, jak je tu pouto hutnější, jak mi těžkne na hrudi. Jsou tak nehybní.

Nevím přesně, co jsem čekala... že si padneme do náruče? Rozzlobené dupání? Majetnické vrčení? Zběsilé prohlížení, jestli jsem v pořádku?

Místo toho Leo stojí nalev