** Pohled Poppy **

Na okamžik se nikdo z nás nepohne. Jake stojí strnule u dřezu, utěrku mu volně visí z ruky. Leo se opírá o linku vedle něj, paže zkřížené na hrudi, a sleduje mě s tím svým vyrovnaným, nečitelným soustředěním, které ve mně vždycky vyvolává pocit, že vidí víc, než říká. Určitě něco slyšeli. Ticho se protahuje přesně tak dlouho, aby se mi začal zrychlovat tep.

Málem propadnu napros