** Pohled Alarica **

„Má dva druhy.“

Zírám na Bastiana. Bastian zírá na mě. Ani jeden z nás nic neříká. Pak se upřímně zasměju. Protože je to absurdní.

„Dobrej vtip.“

Bastian se nesměje a můj úsměv pomalu mizí.

„...ty to myslíš vážně?“

„Bohužel.“

„Ne.“

„Alaricu...“

„Ne,“ ukážu na něj prstem. „Ne. V žádném případě. Zkus to znovu.“

„Má dva druhy.“

„To teda kurva nemá.“

Bastian si těžce povzdechne a