SAGE

Stráže mě vedly klikatými chodbami paláce, jejich stisk na mých pažích byl pevný, ale nebolestivý. Snažila jsem se zachovat klid, mysl mi uháněla myšlenkami na zradu, hněv a zoufalou potřebu úniku.

Nakonec mě složili v spoře osvětlené cele a těžké železné dveře se s konečnou platností zabouchly, až mi přejel mráz po zádech. Sesunula jsem se na chladnou kamennou podlahu, tělo se mi třáslo směs