SAGE

Dalšího rána jsem vtrhla do snídaňového sálu Jeho Veličenstva. Jakmile jsem prošla dveřmi, všechny oči se upřely na mě.

Titus na mně visel pohledem; sledoval mě s pobavením, jako by se nemohl dočkat, co ze mě vypadne.

„Potřebuji jít ven. Musím si koupit nějaké osobní věci,“ oznámila jsem bez úvodu.

Přimhouřil oči a já čekala na jeho reakci. Stála jsem nehybně a ze všech sil se snažila, aby mě