Už po sté proklínám měsíční bohyni, když se vracím zpátky do domu smečky. Nenávidím to. Tak strašně to nenávidím. Kéž by věci byly jinak. Kéž by se nestaly tak, jak se staly. Možná bych tu pak nebyla.

Setřu si slzy a zbavím se všech důkazů, že jsem na chvíli byla slabá, uplakaná troska. Dlouho jsem neplakala. Vždycky jsem se jen snažila všechno potlačit a soustředit se na to, co je třeba udělat. S