„Ale Jacobe, potřebuji víc podrobností, než ti budu moct pomoct,“ řekl Wilson.

Jacob si povzdechl: „Nechápu, co se děje. Úplně mě odřízla. Ignoruje mé zprávy a nechce mě vidět, když přijdu. Jsem ztracený.“

Wilsonův úsměv se rozšířil. V očích mu zablýsklo uličnictví, když promluvil uvážlivě protahovaným hlasem: „Jacobe, musíš dělat drahoty. Přestaň jí psát a nenaháněj ji. Když couneš, začne ona nah