V okamžiku, kdy Yvette vyšla z policejní stanice, spatřila nedaleko stojícího muže s chladnou a důstojnou aurou.

"Yvie…" Jakmile Wilson spatřil Yvette, okamžitě k ní přikročil. Jeho velké ruce pevně sevřely ty její. V jeho očích se zračil zřídkakdy vídaný strach.

Bylo štěstí, že se jí nic nestalo.

Yvette z jeho výrazu poznala, že už slyšel o všem, co se událo. Utěšovala ho konejšivým hlasem: "Jsem