Yvette se rozvalovala na pohovce s překříženýma nohama a líně nadzvedla své nádherné obočí.

„Nemožné!“ zvolala.

Ještě jí zbývalo trochu času, než se vrátí do Jubilife, a nehodlala ustoupit. Koneckonců přece nemohla ztratit svou převahu!

„Velmi dobře.“ Wilson se na ni podíval s chápavým úsměvem, jeho tón byl mnohoznačný. „Zlato, pamatuj si, co jsi dnes řekla.“

…

„Stará paní Quinnová!“ zavolala Vict